« Úvod | Nad dopisy čtenářů »

Pár mých fotek

…myšleno samozřejmě, těch, které jsem fotila, ne na kterých jsem ;-)




Srdce Káhiry, Corniche el-Nil

corniche el-nil
 

Nil, co jiného

 

Lodě na Nilu

 

Pohled z mostu na nábřeží

 

Toto jest Muzeum války. Když jsme jeli kolem ptám se, “a máme i Muzeum míru?” Manžel se jen cynicky zachechtal. Nejspíš by tam nebylo moc co vystavovat.

 

Známá mešita Ar-Rahmén (Milosrdný). Jak tam vidíte ty plastové kužely, tak takto se v Egyptě uzavírají památky, pokud má prezident na návštěvě nějakou celebritu, to vždycky podle toho poznáte, třeba francouzského prezidenta nebo tak, holt ti mají přednost před turisty…

 

Heliopolis, hrádek místního budovatele “Barúna” z přelomu století.

 

Heliopolis, obytná budova

 

Čtvrť Abasejja

 

Teď se přesuneme směrem k mému bydlišti a co do doby tak víc do přítomnosti. Pár snímků z Nové Káhiry, kde baráky rostou jak houby po dešti a celá města se objevují přes noc, jako by je přinesl džin…


 








Tak a tady bydlím, Rehab city, původně moderní islámské město spolubudované jedním členem rodiny Ben Ládinů (moc slušný člověk mimochodem, fakt mu nezáleželo na penězích a záleželo mu na obyvatelích. Anebo jich možná měl tolik. Těch peněz myslím.) Po jeho vyštvání vládou toužící se zavděčit Američanům město poznamenané nejen drastickým zvýšením všech poplatků, ale dnes už i skandálem a odporným zločinem generálního ředitele (nájemná vražda milenky). Ale nakonec negativní reklama, taky reklama. Byty jsou vyprodané na kolik let stavení dopředu.

Pokud jde o nás tak my tu bydlíme od roku 2001, kdy tu stálo několik desítek domů a mešita a do obchodu a k lékaři zme dojížděli kolik kilometrů přes poušť, kde nebylo živáčka; dnes máme několik set tisíc obyvatel, 3 banky a 5 škol. Obchody nepočítám. Je fascinující být svědkem toho, jak roste město z ničeho nikoli sice na zeleném drnu, ale spíše na rudém písku.

 



pro dětičky



kostel





 

Nakonec rozmary počasí. Pro toho, kdo nevěří, že v Egyptě pršívá – a vydatně – pohled skrz čelní sklo, když jsme jednou jeli do obchodu.

 

A toto byl krásný den. Taková oblačnost je vzácná, většinou je obloha jako vymetená. Mně to evokuje myšlenky na domov. Krásné mráčky…a za chvíli zešedly a lilo jak z konve :-/





14.03.2009 | Autor: Petra | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se