« Úvod | Dopravní chaos kontra ... »

Zvyk je železná košile

Někdy je pro mne zajímavé porovnat svůj dnešní pohled na Egypt s pohledem nově příchozího. Zjišťuji, že ten vidí, co jsem prve taky viděla a dnes to již nevnímám. Vzpomínám, jak nepříjemně na mě působili například vojáci ozbrojení samopalem, stojící na každém rohu. Dnes je přejdu jak jarní lány, protože jsem si vědoma, že jsou součástí místních bezpečnostních složek a nemají v úmyslu začít každým okamžikem pálit do kolemjdoucích. Moudrost praví, že člověk si zvykne na všechno. A na co je zvyklý, to považuje za normální.
A v tom tkví podstata mnoha dnešních multikulturních problémů. Tato normálnost je totiž, jak vidno, relativní. Jenže mnozí ji považují za absolutní. Zkrátka, co je normální pro mě (na co jsem zvyklý) musí být normální obecně. Jestliže Holanďan prosazuje, aby se přistěhovalci žijící v Holandsku přizpůsobili Holanďanově představě o tom, co je normální, to je ještě do určité míry pochopitelné a obhájitelné. Avšak snad se shodnem na tom, že pokud středoevropan požaduje, aby se Egypťané přizpůsobili tomu, co je normální ve Střední Evropě, když on je v Egyptě na dovolené, že to je směšné. Ať to aplikujeme na oblečení, stravování, dopravu, výchovu dětí – vyberte si – nejezdíme náhodou na dovolené, zájezdy, výlety, čundry a exkurze za exotikou? Za tím, co je jinde jiné? Anebo tam jezdíme s očekáváním toho, nač jsme zvyklí a pak reptáme, že to tam "není normální"?
29.07.2007 | Autor: Petra | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se