« Úvod | Když na pyramidy sněží »

Polámal se mraveneček

U drtivé většiny z nás zabírá horní příčky žebříčku hodnot zdraví naše a našich blízkých. Doma máme svého známého a vyzkoušeného obvoďáka, zubaře, lékárníka, v nemocnici jsme už aspoň jednou byli a víme, že se to tam dá/nedá vydržet… Ale co na cestách? Zejména cestujeme-li do vzdálené země v jiném podnebném pásu, s přihlédnutím k tomu, co se člověk někdy dočte v novinách a dokonce turistických průvodcích, jsou asi na místě určité obavy. Člověk je potom perplex, když vidí, že je to lepší než doma…
Hned zkraje uvedu, že následující píšu z pozice téměř zdomácnělého občana. Jestliže vám, coby nezkušenému turistovi, hotelový lékař vnutí lék na běhavku za 100 $, c'est la vie, mon ami… Řečičky turistických průvodců Kdysi jsem si před cestou ve snaze "vědět do čeho jdu" za 150 kč (pro chudou studentku to byly peníze) zakoupila turistického průvodce po Egyptě (vydavatele neuvádím, aby z toho nevykoukla nějaká žaloba). A tak jsem byla "poučena" ať hlavně při projížďce po Nilu nestrkám ruce nebo dokonce nohy do Nilu, mohla bych se nakazit bilharziózou (nemoc způsobovaná cizopasníkem bilharzií, jehož hostitel byl dávno, možná až příliš horlivou, egyptskou vládou vyhuben, a který, co je nejpodstatnější vůbec nežije v hluboké vodě a do prostředí, kde se vyskytuje – nebo by se vyskytoval – nemá běžný turista šanci vkročit); dále jsem byla upozorněna na nebezpečí krokodýlů (kteří se od spuštění Asuánské přehrady na dolním toku Nilu nevyskytují a když se některý pokouší přejít po souši je okamžitě konvertován na kabelky a peněženky, jež mohou maximálně ohrozit turistovo konto); ale především bylo zdůrazněno tuto nilskou vodu (která je i v centru Káhiry čistší, než mnohé české řeky a zprominutím nepáchne, jako kupříkladu Seina) nepít a to ani ve formě pitné vody z kohoutku, protože vůbec není pitná, přičemž bylo vtipně poznamenáno, "Egypťané mají přísloví, že kdo se napije vody z Nilu, do Egypta se vrátí. Cyničtí turisté dodávají, že ani neodjete." Ačkoli, já jsem tedy neodjela! Mohla jsem já nešťastnice tehdy tušit, že informace v těchto průvodcích jsou mylné (ramadán je svatek jara!!!), zastaralé a dokonce obrázky jsou zachycené před dvaceti lety? Ptám se, proč vydavatelství jen dokola přetiskují "jakési informace" do padesáti vydání rok za rokem? Turisté každoročně nasekají milióny fotografií, každý by skákal dva metry vysoko, kdyby byly jeho amatérské snímky do takového průvodce vybrány nehledě na to, že na internetu se neatorizovaných fotek válí haldy. A nakonec, průvodce by neměl pobavit, ale informovat. Opravdové nebezpečí Možná jste již slyšeli, že nelze navštívit Egypt, aniž byste dostali takzvanou "nemoc faraónů", čertví proč se tomu tak říká, tedy průjem. Možná, že jste to již dokonce zažili. Opravdovým viníkem a nebezpečím je strava. Ne že by bylo jídlo tak závadné, ale protože je pro vaši trávicí soustavu tak nezvyklé! Mějte to na paměti. Většina egyptských pochoutek, které vám budou nabídnuty jako fúl a tahína a baba ganuk, obsahuje velké množství oleje. Doporučuji ochutnat a pochválit. Hlavně to nepřežeňte. Jedině v případě, že byste měli možnost to jíst opakovaně, prostě vaše tělo si musí zvyknout. A hlavně se toho nenaperte těsně před odletem… Formy zdravotní péče A teď když jsem uvedla, co jsem očekávala, přejdu k tomu, co jsem nalezla. Na začátku se letmo zmíním o pojištění. Egypťané se o to příliš nestarají. Obdoba státního povinného pojištění jak ho známe z Česka neexistuje. A dobrovolně není tento systém příliš využíván. I nemocnice nabízejí drobné nebo částečné pojistky, ale je to nevýhodné (sama jsem to zkusila) pokud nejste opravdový marod nebo silný hypochondr, muslimové se na to z hlediska morálních a legálních omezení na to příliš netváří, ale hlavně to není potřeba. Coby turista pojistku z domova potřebujete (pokud zrovna nepočítáte každý drobásek) vlastně výhradně pro případ, že byste utrpěli úraz. Bezplatná státní péče Ta je zhruba na úrovni českých nemocnic. Několik osob na pokoji. WC na chodbě. Pořadník na operace. Soukromá péče Ta je samozřejmě placená. Systém je podobný jako u hotelů, podle úrovně je nemocnici přiřazen počet hvezdiček (1-5) a tomu pak odpovídají ceny. Pro představu uvádím, že v nemocnici mající 4 hvězdičky zaplatíte za porod 2000 LE (může být více nebo méně v závislosti na lékaři, kterého si vyberete, poněvadž milé dámy váš gynekolog = váš porodník a už to samo o sobě je super). Je to zhruba 20 000 kč. V ceně je porodník, anesteziolog, dvě sestry, ošetřovatel(ka), veškeré medikamenty, jednodenní pobyt v apartmá o dvou pokojích a se dvěma koupelnami, jídlo a péče o novorozence. Co se dál porodu týče jsou v Egyptě dosud populární "porodní báby", a vůbec porody doma i s přivolaným porodníkem. V každém pokoji nebo apartmá je vyhrazeno lůžko pro rodinného příslušníka, návštěvy nejsou nijak omezeny, v egyptských nemocnicích nejste nikdy izolováni od rodiny, naopak vás mohou klidně 24 hodin denně ošetřovat a morálně podporovat. Běžné ošetření u lékaře dobré pověsti (který je například profesorem na univerzitě) stojí tak 50 LE/500 kč, u méně známého lékaře zhruba polovinu. Výše se může vyšplhat zubní ošetření. Máte-li na paměti, že neodvádíte žádné měsíční platby státu, lékaři jsou odborně vzdělaní a neustále se vzdělávají a svou odbornost zvyšují a prostředí nemocnic a zdravotních středisek je pohodlné a ne tak neosobní jako v Česku, zkrátka pohoda džez. Charitativní nemocnice Egypt má dobře rozvinutou síť charitativní pomoci od nemocnic až pro pomoc přistěhovalcům. Vůbec dobročinnost, soucit a soudržnost je zde neuvěřitelná a dobročinné organizace křesťanské i muslimské jsou navíc pokrokové a velmi dobře organizované. Uvádím systém jedné nemocnice při mešitě: lékaři a ostatní personál zde pracují z dobré vůle na částečný úvazek bezplatně; bohatí pacienti platí; chudí mají péči zdrarma; z plateb bohatých pacientů a dobrovolných příspěvků se hradí provoz nemocnice a chudým lékařské pomůcky, které by si jinak nemohli dovolit, berle, brýle, protézy… Lékárny Dobře vybavené, lékárník má vždy univerzitní vzdělání a jsou na každém rohu. Nepokoušejte se Egypťany šokovat tvrzením, že mohou někde na světě existovat lékárny, které nemají 24-hodinový provoz a dovážku do domu. Stejně by vám nevěřili… Vakcinace Egypťané z chudých a zemědělských oblastí přesto bezplatné péče, ať ji nabízí vláda nebo charita, často nevyužívají. Z neznalosti a snad i z tvrdohlavosti, kterou jsou takzvaní "Horní Egypťané" proslulí, si to zkrátka dělají po svém. Některé oblasti se však vláda snaží mít pod palcem. Tam patří jak snaha vymýtit různé cizopasníky a jiná, ne životu nebezpečná, ale nepříjemná onemocnění, tak snaha kontrolovat porodnost a hlavně očkování. V každé oblasti se nachází vládní očkovací středisko a potvrzení, že vaše dítě bylo očkováno se dává pro jistotu přímo do rodného listu. V takových střediscích a různých osvětových centrech se také nachází dětské poradny a dostanete zde zadarmo tolik antikoncepce jakékoli formy, kolik si jen budete přát… V dodatku ještě zdravotní sestry se stejným úkolem (vakcinace) obcházejí domácnosti… Zdravušky V Česku mě často zaráželo, nač studovala taková zdravotní sestra u obvodního lékaře, když funguje spíš jako sekretářka a k nějakému ošetřování se skoro nedostane… V Egyptě to vyřešili způsobem sobě vlastním. Pracovních sil je mnoho, studovaných sester je málo. Tedy ty pracují jako zmiňované očkovací sestry nebo přímo v nemocnicích. Půjdete-li na prohlídku k lékaři, potkáte "civilní" sílu, dívku nebo ženu, která funguje coby sekretářka, recepční, asistentka a dokonce uklízečka. Velmi praktické. Můj zubař v této funkci zaměstnává vlastní manželku. Posledně říká v ordinaci spiklenecky, "Zaplaťte mi to hned tady, ona by mi z toho pak nic nedala…" Laboratoř Tým fakultní nemocnice Mataria
22.09.2007 | stálý odkaz

Komentáře

1 komentářů:
  • 05.04. 00:05, Týna

    Myslíš, že je reálné, sehnat práci jako zdravotní sestra v Egyptě? resp. v Hurghadě?


přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se